Zde parking kousek před Rakovníkem - Krušovice:
Autobusových zastávek jsme využívali další dny hojně, ale to bych předbíhal.Ten den jsme dojeli až do Rakovníka. Tam jsme šli se známým na bowling. Po pár pivech nám bylo už jedno, že tam maj křivou dráhu, vono to dycky stejně spíš rovnalo křivej hod :-). Známej nás nechal přespat v tělocvičně, jo jo, na žíněnce se spí líp než na tvrdý károšce. Pondělí: Ráno jsme ještě potlachali o motorkách a pak vyrazili směrem na jih, jestli se to teda dá tak říct. Ještě jedna poznámka, jeli jsme všude jen po okreskách, kvůli tomu pocitu, však ho každý dobře znáte, po dálnici atp to není ono, ale je to jen otázka vkusu.Pak přišel první defekt - z kopce mi to najednou chcíplo. Tak si říkam, asi došel beňon, nebo co, no dojedu kam až to půjde, nebudu přece brzdit a pak se na to podívám. A jak jsem vyjel kousek do kopce, začal mi z plovákový komory cákat benzín, málem jsem se posr...Už jsem si říkal, že je v hajzlu plovák a já tu zůstanu viset jak trouba. Vypínám palivovej kohoutek a koukám kde co. Sundal jsem víčko z komory a ejhle-vzpříčenej plovák. Tak jsem si oddych, parchanta plovákovýho jsem dal zpět a bylo to v poho. Proč se to stalo si domyslete sami. Jo a při tý opravě jsem párkrát málem přišel o prdel, viz foto místa opravy:
Pálili jsme to vesnicema kolem Příbrami, Březnice a Blatnou do Strakonic.Tam jsme se u jednoho obchoďáku najedli a popojeli k Volyni do kempu.No to byla díra, ale zadarmo. To bylo tak, že tam správce nebyl, a na takový chajdě byl papír, že ve vsi je barák č.p. už nevim a tam ať zaplatíme. V tý vesnici žádnej takovej nebyl! Štěkali tam na nás jen psi, nikde ani človíčka nebylo. Vykašlali jsme se na placení a šli spát. Hospa tam byla zavřená a zrovna byla slina na pívo - smůla. Úterý: Ráno taky nikdo nepřišel, tak jsme odjeli. Za chvíli na nás koukli Hoštice a my si vzpoměli na ty 3 bezvadný filmy. Všechno bylo tak jak ve filmu:
, až na ty motorky. Chvíli jsme pokoukali po vsi, viděli tu Konopnici(volové jsme, ani foto nemáme!!!), jelena na zdi namalovanýho, hřbitůvek a prostě všechno. Za chvíli nás Hoštice omrzely a my vyrazili dál - Písek a směr Tábor. Ve 14 hodin začlo pršet, ne, začlo pěkně chcát. A teď ty zmíněné zastávky. V tý první to ještě šlo, jen jsme museli motorky nechat venku. Po hodině se chcanec zmírnil, vyjeli jsme. Po 1-2km se vše spustilo znovu. Tentokrát jsme proseděli 3 hodky na benzínové pumpě a udělali tam aspoň kšeft - beňon a jídlo. Po těch 3 hodkách jsme vyjeli, aspoň sakra do Tábora - jen 10km. Ale to se fakt nedalo, nebylo v tom dešti vidět na krok. A pak to přišlo, naše osudná zastávka. Ještě jsme nevěděli, že tam strávíme noc. Nakoukli jsme dovnitř - první slova "tam nejdem ani za J500 ohc, vole". Hnus, vymlácený okna, snad i nachcáno podle smradu. Sedli jsme před zastávku, každej na jednu lavičku pod stříškou, motorky před sebe. Už byla tma, 11 hodin, převalovali jsme se na lavičkách, kvůli projíždějícím autům se nedalo usnout. Za chvíli se ozvalo "dem tam?" a samozřejmě v minutě jsme zatlačili motorky do zastávky. Chtěli jsme spát na motorkách - lavičky byly pod centimetry prachu a bůhvíčeho, ale na moto se taky nedalo usnout. Takže prach neprach, bůhvíco nebůhvíco, rozestřeli jsme igelity kryjící bagáž a už se leželo. Středa: Probuzení bylo celkem rozlámaný a ani počasí nás nepotěšilo. Babky na zastávce se navíc bavili o tom, že Tábor je ňák pod vodou a že to nevypadá dobře. Taky že jo. Tak jsme na sebe nabalili všechno, co bylo po ruce, já si dal na boty igelitky a mohli jsme jet. Brutální zastávka je zde:
Tábor jsme objeli po okruhu, furt chcalo jak sviň, ale po pár kilačkách déšť ustal. Koukli jsme se za sebe a skutečně - oblačnosti jsme ujížděli, asi se to točilo nad Táborem a tam kolem. V Jablonci bylo krásně a sluníčko (telefonát dom), tak jsme vyrazili zase zpět a už né po okreskách, ale přímo na Benešov, v dešti nelze nic vychutnávat, tak jsme chtěli ujet. Jelikož bylo už celkem hezky, zastavili jsme ujížděcí jízdu a vrhli se před Benešovem na Bystřici a Sázavu. Tu foto ze Sázavy:
V Kouřimi měl Komár problém s elektrikou, po chvilce proměřování jsme zjistili naštěstí jen odpálenej vypínač na baterii:
Na další cestě se už nic zvláštního nestalo, jen když jsem dojel domu a slez z motorky po zhruba 250km, měl jsem pěkně kostěnou prdel. Asi to chtělo nějakou pauzičku, no ale kdo by slejzal z motorky když nemusí, že?